V některých případech může dojít ke změně zabarvení na vrcholu komína z nerezové oceli. K tomu dochází zejména tehdy, když jsou horké výfukové plyny (teploty obvykle vyšší než 250°C) zaneseny vlivem větru k vnějšímu plášti. Povrchová změna barvy obvykle nemá žádný vliv na odolnost proti korozi, jde jen o kosmetickou změnu.

Oproti tomu zbarvení komína, ke kterému dochází po zahoření sazí, souvisí s velmi vysokými teplotami spalin uvnitř komína. V těchto případech dochází k vypálení příměsí nerezové oceli, ve většině případů se materiál zdegraduje na ocelový plech a proto se ve většině případů musí předpokládat, že koroze může nastat.

Vzhledem k tomu, že zatmavení povrchu nerezového fasádního komínu je většinou jen povrchovým zbarvením, může být obvykle snadno odstraněno. Většinou lze povrch vyčistit jakýmkoli nejlepším komerčně dostupným čističem skla.

V Německu je situace upravena Vyhláškou o malých a středních topeništích, tato vyhláška obsahuje seznam všech paliv, která lze používat v malých topeništích. Následující seznam uvádí typy dřeva povolené v domácnostech. Kromě toho musí být respektovány informace poskytnuté výrobcem zařízení o vhodných palivech.

Dřevní paliva schválená pro spalování v domácnostech jsou (§ 3 odst. 1 vyhlášky):

- grilovací dřevěné uhlí, grilovací dřevěné brikety podle DIN EN 1860 (září 2005),

- neupravené hrudkovité dřevo včetně kůry, například ve formě kulatiny, dřevní štěpky, keře a větve,

- neupravené přírodní dřevo, například ve formě pilin, hoblin, brusného prachu nebo kůry ²,

- lisy z přírodního dřeva ve formě dřevěných briket podle DIN 51731 (říjen 1996) nebo ve formě dřevěných pelet v souladu s palivově-technickými požadavky certifikačního programu DINplus "dřevěné pelety pro použití v malých spotřebičích podle DIN 51731 / HP5 " (srpen 2007), nebo jiné Dřevěné pelety z přírodního dřeva ekvivalentní kvality.


² Toto palivo smí používat pouze podniky zpracovávající dřevo, které jsou odpadem.

Nízkoenergetické a pasivní domy musí splňovat zvýšené nároky na těsnost budovy, a proto je důležitý výběr vhodných topenišť a spalinových systémů.

Zde je třeba především věnovat pozornost tomu, aby byly použity systémy, které byly testovány na provoz nezávislý na vzduchu v místnosti, protože topeniště závislé na vzduchu v místnosti mohou na jedné straně vést k nechtěnému ochlazování obytného prostoru v důsledku použití vzduchu z místnosti (je nutné přivést čerstvý studený vzduch z venčí) a na druhé straně se může stát, že takový systém, kvůli neprovzdušnému plášti budovy, nefunguje, protože je přiváděno jen velmi malé množství čerstvého vzduchu a proto není zaručeno bezpečné provozování krbu.

Pro spalinové systémy lze použít širokou škálu materiálů. Kromě klasických cihel pro jednoduchou konstrukci, jsou k dispozici také moderní výfukové systémy s dvěmi nebo třemi vrstvami. Ty se obvykle skládají z vnitřní trubky z nerezové oceli nebo keramiky, izolační vrstvy, která působí proti silnému ochlazení výfukových plynů a vnější plášť z nerezové oceli (klasický nerezový fasádní komín), lehčeného betonu nebo různých schválených materiálů protipožární ochrany pro lehké šachty (např. křemičitan vápenatý, vermikulit, pórobeton).